ČSSD narazila na realitu v podobě Zdeňka Altnera

  • 6.5.2016
  • Vilém Barák, blog.idnes.cz

6. 05. 2016 10:55:31

Srážky atomových jader odhalují nejskrytější tajemství hmoty. Interakce politiků se soudní mocí zase odkrývá jejich morálku a inteligenci. A věru to není pěkný pohled.

ČSSD prohrála soudní spor se svým bývalým advokátem Zdeňkem Altnerem (zde je něco z historie tohoto sporu) a zde záznam řízení na InfoSoud. Když se podíváte na záznam celého řízení, opakované odesílání spisu nadřízenému soud, který musel rozhodovat o procesních otázkách, není oněch 16 let nepřiměřených. Prostě byl to lítý právní boj. Podle pravomocného rozsudku (celé znění zde včetně původní mandátní smlouvy s advokátem zde), a tím celý soudní spor skončil, ne že ne, je povinna mu zaplatit přes 338 milionů korun. Jistinu 18,5 milionu korun, návaznou smluvní pokutu 0,3 procenta denně od 19.7.2000 do 31.3.2016, 10-ti procentní úrok od 1.4.2016 do zaplacení a náklady soudního řízení v částce 815.931 korun. Žalobce (Zdeněk Altner), má v důsledku částečného neúspěchu zaplatit ČSSD na soudních nákladech 201.667 korun.

Uvedený spor se vedl o dosud neuhrazenou část odměny za získání Lidového domu a sankci (smluvní pokutu) sjednanou pro případ nezaplacení. Výši smluvní pokuty soud považoval za přiměřenou a tento závěr opřel o rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Odo 438/2005 - citace

"Institut smluvní pokuty je jedním z právních prostředků zajištění závazků, které jsou souhrnně upraveny v § 544 až 588 obč. zák. Jejich smyslem je zajištění splnění povinností, jež jsou obsahem závazků. Účelem smluvní pokuty je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. Zároveň má sankční charakter, neboť účastníka, který poruší smluvní povinnost, stíhá nepříznivým následkem v podobě vzniku další povinnosti zaplatit peněžitou částku ve sjednané výši.

Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky se v otázce úměry této sankční povinnosti již ustálila. Zatímco smluvní pokuta sjednaná ve výši zhruba 0,5 % denně z dlužné částky je posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy, ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. 33 Odo 447/2005, ze dne 27. 7. 2006, sp. zn. 33 Odo 810/2006, a ze dne 10. 4. 2001, sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, uveřejněné v časopise Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 4 pod č. C 403).

Vždy mě překvapí, když advokáti tvrdí úplnou hloupost (v tomto případě o nepřiměřenosti smluvní pokuty) a přitom soudy judikovali opak.

Úspěch Zdeňka Altnera v restitučním sporu o Lidový dům byl založen na několika husarských kouscích, a proto výše palmáre byla zcela na místě. Právní zástupce musel soud mimo jiné přesvědčit o kontinuální existenci ČSSD v období let 1939 až 1990, a to navzdory jejímu dobrovolnému rozpuštění v roce 1939 i slučovacímu sjezdu s KSČ v dubnu 1948. Bylo také třeba argumentačně překonat znárodnění v srpnu 1950, (existenci společnosti Cíl, a.s.) i měnovou reformu roku 1953 (nález Ústavního soudu III.ÚS 462/98 ze dne 11. 1. 2000 zde). Vzniklé judikáty a nálezy Ústavního soudu církve a šlechtické rody určitě použijí ve svých restitučních sporech se státem o nevydaný majetek. Například, když budou dokazovat nepřetržité trvání některých církevních řádů v období 1939-1989. Což bude hodně paradoxní, když uvážíme, že ČSSD je hlavním ideovým odpůrcem vracení majetků církvím (i když sama tyje z restituce). Vezměme na vědomí, že smlouva o právním zastoupení definuje požadovaný výsledek, ten byl splněn, a proto vznikl nárok na smluvenou odměnu. Diskuse, kdo skutečně vymyslel know-how a má tedy zásluhu na úspěchu ve sporu jsou úplně zbytečné.

Během soudního sporu se Zdeňkem Altnerem nepřišla ČSSD s nějakou hodnověrnou historkou, třeba že služby byly provedeny nekvalitně nebo vůbec. Ono to ani nešlo. Vše bylo splněno. Obrana ČSSD se opírala o tvrzení neurčitosti smlouvy, uzavření v tísni, neplatnost pro rozpor s dobrými mravy, nepřiměřenosti odměny, a že jí unikla podstata závazku. Zvolila tedy klasický postup šejdířů. Sjednání smlouvy, kde obě strany deklarují souhlas s určitými podmínkami, převzetí výsledků bezchybně provedené práce, a potom, když má dojít k splnění závazku, uplatnění právních kliček s cílem ze všeho se vyvléci.

Soud ČSSD poučil, že mandátní smlouva byla uzavřena svéprávnými osobami (kdyby v této věci proběhlo dokazování, třeba by soud zjistil něco jiného), které si musely být vědomy základního principu smlouvy dodržovat (pacta sun servanda). Další krásná část rozsudku hovoří o tom, že „...vůle vtělená do smlouvy, je svým projevem určitá a srozumitelná, jestliže je výkladem objektivně pochopitelná, tedy může-li typický účastník tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu vnímat“. Miloš Zeman by řekl: „Pouze idiot by nepochopil, k čemu se zavazuje“. Vzhledem k tomu, že smlouvu uzavřel sám Miloš Zeman a z argumentace vedené ČSSD před soudem vyplývá, že rozsah závazku nepochopil nejen on sám, ale ani všichni jeho nástupci ve funkci předsedy strany, Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek a Bohuslava Sobotky, dává to tristní obrázek o lidech ve vrcholných politických funkcích. Veřejnost se může oprávněně ptát, jak mohou „chytráci“, kteří nechápou krátkou smlouvu, řídit stát, starat se o bezpečnost, úkolovat tajné služby.

Soud dále konstatoval, že ČSSD mohla zabránit vzniku smluvní pokuty ve výši 320 milionů korun složením nárokované částky do úřední úschovy. Povinnosti zaplatit 320 milionů korun tedy byli schopni "manažeři" sociální demokracie odvrátit, kdyby ovšem jednali s péčí řádného hospodáře a dnes je pozdě "bycha honit". V soukromém sektoru by v případě takto způsobené škody vlastníci obchodní společnosti obratem žalovali statutární orgány o náhradu způsobené škody. Bude zajímavé sledovat, zda se členové ČSSD nebo nové vedení strany zachová stejně a budou žalovat o 320 milionů korun všechny výše uvedené partajní předsedy. Bohuslav Sobotka a spol.. by si měl dát velký pozor, aby zůstal u vesla dokud neuplyne promlčecí lhůta, po kterou se tato škoda dá vymáhat. Nelze vyloučit ani snahu o vyvození trestní odpovědnosti vůči bývalému a současnému vedení ČSSD za nedbalostní správu cizího majetku, která vedla k této škodě.

Zde také stojí za připomenutí, že prodlení se zaplacením nastalo 19.července.2000 (od té chvíle se načítala pokuta tempem 55.000 korun denně) a žaloba na zaplacení ze strany Zdeňka Altnera byla podána 29.11.2000. Vše se tedy událo v době panování Miloše Zemana v ČSSD, který byl ve funkci až do 7.dubna 2001. Nemůže se tedy z kauzy Altner vyvinit a tvrdit "já nic, já Zeman, to všechno způsobili moji následovníci".

Já jsem sociální demokracii spolu s panem Altnerem a dalšími zachránil majetek za půl druhé miliardy korun, který do té doby vydělal sociální demokracii přibližně jednu miliardu korun. Penále, o kterém mluvíte, by bylo prakticky nulové, kdyby se smlouva dodržela.
Zeman: Majetek, který jsme s Altnerem ČSSD zachránili, vydělal miliardu, autor Josef Kopecký, 21.4.2016

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-idnes-cz-o-babisovi-altnerovi-cine-i-koureni-pds-/domaci.aspx?c=A160420_192122_domaci_kop

Zeman: Majetek, který jsme s Altnerem ČSSD zachránili, vydělal miliardu, autor Josef Kopecký

Smlouvu se Zdeňkem Altnerem nedodržel Miloš Zeman nejpozději dne 19.července 2000 a tvrdit opak, to si opravdu může zkoušet jenom na nějaké blbce.

V jednom se ale soud mýlil. Průtahy v řízení nezpůsobil výhradně Zdeněk Altner. I ČSSD dělala obstrukce a zdržovala proces, když namítala podjatost jednoho ze soudců v senátu. Hodně času zabrala snaha žalobce o osvobození od soudních poplatků. ČSSD totiž doufala, že vyhraje kontumačně (zastavením řízení), protože protistrana nebude mít na jeho zaplacení. Ano, proběhly zde odvoláními proti usnesení o zastavení soudního řízení (právě z důvodu nezaplacení soudního poplatku), tak jak je vidět v závěru odůvodnění rozsudku. Dávat prodlení za vinu pouze žalobci není na místě. Snažil se pouze domoci svého práva v situaci, kdy se ocitl ve finanční tísni. Kdo, jak a s jakým cílem jej do ní dostal, o tom můžeme pouze spekulovat.

Statisíce českých občanů ví co je to žít pod hrozbou výkonu rozhodnutí a ve strachu z návštěvy exekutora. Proto po vynesení rozsudku ve prospěch Zdeňka Altnera cítí zadostiučinění a ČSSD přejí krásné prožití exekuce. A myslí to upřímně.

V současnosti ČSSD provádí úhrady ve prospěch oprávněných věřitelů Zdeňka Altnera, a to na základě exekučních příkazů k postižení jiné pohledávky (ono jí ani nic jiného nezbývá i když se snaží udělat z nouze cnost). Tento postup vzbuzuje u veřejnosti pochybnosti, ale je o obvyklou aktivitu exekutorů, kteří se dozvědí o nějakém majetku (pohledávce) povinného, zde Zdeňka Altnera.

Zdeněk Altner podal návrh na nařízení exekuce na majetek ČSSD a zde se čeká na vydání pověření příslušnému exekutorovi. Na listu vlastnickém (č. 448 pro k.ú. Nové Město) současně probíhá vklad věcného břemene (pod V-28248/2016, a to od 25. dubna 2016), které si ČSSD zřizuje ve svůj vlastní prospěch. Zřejmě se jedná o právo užívání a cílem je získat pro ČSSD neotřesitelnou pozici v Lidovém domě na věčné časy a nikdy jinak, tak aby nemohla být vystěhována. Takový krok snižuje cenu majetku exekuovaného subjektu, takže pokud situace dospěje exekučnímu prodeji Lidového domu, možná se dočkáme i nějaké odpůrčí žaloby. Od 8.4.2016 do 4.5.2016 také probíhalo vkladové řízení zástavního práva pro Fio banku, a.s. pro V-24152/2016. Zdali má toto řízení souvislost s avizovaným úvěrem na úhradu pohledávky Zdeňka Altnera, není jasné.

Stojí také za zmínku, že ČSSD také podala v souvislosti s návrhem na exekuci proti exekučnímu soudu námitku podjatosti (důvodem je údajné vyjádření mluvčího soudu pro média), a to se zcela zřejmým cílem zdržet průběh exekuce (informace zde). Zdeněk Altner je zcela po právu rozhořčen, že informace o podání návrhu unikly ze soudu na veřejnost, což umožnilo ČSSD takto reagovat. Povinný (zde ČSSD) se ve standardním případě dozvídá o nařízení exekuce až z postižení (blokace) svého majetku a následného doručení vyrozumění o zahájení exekuce. Důvodem je snaha zabránit dlužníkovi v ukrývání a znehodnocování majetku.

Nerespektování jednou uzavřené smlouvy i pravomocného rozsudku soudu, znehodnocování majetku věcným břemenem, obstrukce v exekuci na úrovni posledního Lojzy z Horní Dolní, to vše zpochybňuje legitimitu ČSSD k vládnutí.

(vyšlo v Lidových novinách 3.5.2016)

PS: Opakovaně se také ukazuje, že veřejné vyjadřování advokátů k případům jejich klientů snižuje vážnost celého advokátního stavu. Stačí, když budou předkládat lži svého klienta před soudem (což je jejich práce a nelze jim to mít za zlé; v zájmu svého klienta dělají totéž co špioni a diplomaté v zájmu své země), ale na veřejnosti by si měl lhát sám klient.