Kauza Altner: Sociální demokracie se chová jako hochštapler

  • 15.4.2016
  • Aleš Rozehnal, hlidacipes.org

ANALÝZA. Zpochybňováni, popírání či zneplatňování vlastního právního jednání činěné za účelem vlastního prospěchu je typickým chováním hochštaplerů. Naprosto šokující je také nerespektování pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí nejsilnější politickou stranou, jejíž předseda vede českou vládu, píše v souvislosti s chováním ČSSD v kauze stomilionového dluhu vůči Zdeňku Altnerovi právník Aleš Rozehnal.

Česká strana sociálně demokratická údajně nezaplatí právníkovi Zdeňku Altnerovi 337 milionů korun podle vykonatelného rozsudku soudu. Pohledávku totiž prý neuznává. ČSSD se dále podle tiskové zprávy „důvodně obává“, že zaplatí-li nyní Zdeňkovi Altnerovi částku přiznanou rozhodnutím odvolacího soudu, tyto peníze v případě úspěchu před Nejvyšším soudem již nikdy neuvidí.

ČSSD v dovolání bude poukazovat především na neoprávněnost a nezákonnost smluvní pokuty, která za 16 let od podání žaloby do vynesení rozsudku činí 318 milionů, přičemž tuto délku trvání soudního řízení prý způsobil sám Zdeněk Altner.

Nesmyslná argumentace

Argument, že výše smluvní pokuty byla způsobena průtahy věřitele při soudním řízení, je však naprosto nesmyslný. Prodlení dlužníka je nutno vždy přičítat pouze k tíži dlužníka, tedy ČSSD. Tato strana měla velmi jednoduchou možnost, jak zastavit narůstání smluvní pokuty, a to tím způsobem, že by svůj dluh vůči Zdeňkovi Altnerovi ve výši přibližně 18 a půl milionu korun zaplatila kdykoli po jeho vzniku.

Vzhledem k jednoznačnosti jeho nároku se takové řešení nabízelo, ale ČSSD se spíše chovala jako ten, kdo se snaží svým písemně převzatým závazkům vyhnout. Její argument, že uzavřela smlouvu v tíživé ekonomické situaci a unikala jí podstata odměny Zdeňka Altnera, je nedůstojný politické strany s takovou historií, jako má právě ona.

Smlouvu podepsaly za stranu svéprávné osoby, které následně zastávaly vysoké vládní funkce. Takže jistě mohly poznat, co znamená odměna ve výši 10 % z nájemného zaplaceného ve prospěch ČSSD třetími osobami na základě právní pomoci Zdeňka Altnera.

Pokud měla ČSSD pochyby o tom, zda skutečně Zdeňkovi Altnerovi dluží, mohla se pokusit splnit svůj dluh také tím, že by předmět plnění, tedy oněch přibližně 18 a půl milionu korun, uložila do soudní úschovy.

Je otázkou, zda by tato soudní úschova byla přípustná, protože Zdeněk Altner nebyl ani neznámý nebo nepřítomný a neodmítl bezdůvodně plnění přijmout. Rovněž obtížné by bylo případné tvrzení ČSSD, že je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem. Identita věřitele byla totiž z mandátní smlouvy zcela nepochybná.

ČSSD se mohla již dávno zbavit problému svého nynějšího dluhu, pokud by dodržovala čestně a poctivě platnou právní zásadu, že smlouvy se mají plnit, a nezpochybňovala smlouvu, kterou sama uzavřela s poukazem na její údajnou neplatnost či neurčitost.

Šokující obstrukce

Zpochybňováni, popírání či zneplatňování vlastního právního jednání činěné za účelem vlastního prospěchu je typickým chováním hochštaplerů a neměla by se ho dopouštět tradiční, demokratická a vážená politická strana, která mnohokrát v historii sestavovala vládu.

Naprosto šokující je také nerespektování pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí nejsilnější politickou stranou, jejíž předseda vede českou vládu. Podání dovolání ve věci nemá žádný vliv na vykonatelnost rozsudku, což je ČSSD jistě známo.

Dovolání je přípustné tehdy, pokud se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nebo která v rozhodování Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je Nejvyšším soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být Nejvyšším soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Otázka přiměřenosti smluvní pokuty je však Nejvyšším soudem řešena konstantně, a to tak, že její výše není nepřiměřená, pokud je její celková výše způsobena dlouhodobým prodlením dlužníka a s tím spojeným navýšením o jinak přiměřenou denní sazbu, kterou sazba 0,3 % denně z dlužné částky bezpochyby je. Pokud tedy bude Nejvyšší soud rozhodovat i nadále konstantně, nemělo by mít dovolání šanci na úspěch.

Vážné důsledky

Vláda práva nemůže existovat bez respektu veřejnosti k justici a jejím rozhodnutím. Pokud nebude veřejnost respektovat justici, bude své spory řešit jinými způsoby, což povede k desintegraci společnosti.

Pro vládu práva a pro stabilitu společnosti je klíčové, aby veřejnost byla ochotna podrobit se autoritě soudů, dodržovat a akceptovat jejich nařízení, a to dokonce i tehdy, když jsou pro ně nepříznivá, kontroverzní nebo nepopulární. Pokud však soudní rozhodnutí nerespektuje ani vládní politická strana, je obtížné takový respekt požadovat po veřejnosti.

Aleš Rozehnal, 15. dubna 2016, hlidacipes.org